Close

Jak zhubnout a nepřibírat?

Možná se právě  rozhodujete, co udělat pro své zdraví. Zvažujete nějakou očistnou kůru nebo dietu s cílem zbavit své tělo toxinů a nadbytečných kil. S dietami na hubnutí a detoxikačními programy jako by se v poslední době  roztrhl pytel, zacházejte s nimi opatrně a  nebo se poraďte raději  s odborníkem.  Mnohé zázračné diety v časopisech nebo na internetu slibují bleskový úbytek váhy, ale nemusí být pro váš organismus vhodné.

Pokud chcete shodit nějaké to kilo navíc, nebude asi na škodu několik poznatků o fungování našeho metabolismu a o acidobazické rovnováze organismu. 
Odbornice na zdravou výživu prof. RNDr. Katarína Horáková, DrSc., autorka několika populárně-naučných publikací o zdravém stravování a detoxikaci organismu, upozorňuje na důležitost udržování acidobazické rovnováhy v organismu, kterou si často narušujeme nevhodným stravováním. Upozorňuje totiž na jeden důležitý faktor, který přispívá ke zvyšování hmotnosti – překyselení organismu.


V knížce „ Umění zdravě žít „ prof. Horáková uvádí: „Aby se tělo chránilo před překyselením, začíná vytvářet a uskladňovat tuk. Odpovědné jsou za to lipoproteiny o nízké hustotě. Jejich primární úloha je vázat kyseliny v krvi, v lymfě a v mimo-buněčných tekutinách, které se pak vyloučí močí.  Pokud se tomu zabrání, tyto kyseliny navázané na tuk se přesunou ze životně důležitých orgánů do tělních dutin, boků, stehen, žaludku, atd.. A toto je příčina obezity. Dokonce i při  redukční dietě a intenzivním cvičení se  naše tělo snaží udržet tento tuk, protože ho potřebuje jako ochranu proti kyselinám. Naopak u mnoha lidí, kterým se podařilo  odkyselit a znovu nastolit zásaditost ve svém těle,  došlo ke snadnějšímu a výraznému  snížení hmotnosti.
 

Co se děje v překyseleném organismu?

Při překyselení se  dostáváme  do stavu známého pod názvem inzulínová citlivost nebo syndrom X, kdy je naše tělo přinuceno produkovat velké množství inzulínu. Zaplaví se jím tak, že nezhodnotí žádnou dostupnou kalorii a všechny přemění na tuk. Předpokládá se, že kyselé pH okamžitě signalizuje silnou genetickou reakci na hrozící hlad, který přímo významně ovlivní velmi důležitou a velmi citlivou  rovnováhu mezi inzulínem a glukagonem. Narušením této rovnováhy  tělo  produkuje více inzulínu než obvykle,  začíná vytvářet více tuku a ukládá si ho do zásoby.

Obecně platí, čím více inzulínu má tělo k dispozici, tím je větší pravděpodobnost, že se tuk bude tvořit a ukládat,  než že se spotřebuje a spálí jako energie, což je úkolem glukagonu. Pokud je hladina pH v našem těle zdravá,  slabě zásaditá (alkalická), inzulín a glukagony jsou v rovnováze. To umožňuje normální metabolickou aktivitu spalování tuku a jeho přeměnu na energii. Při zdravém pH je také méně pravděpodobný výskyt jo-jo efektu.


Co znamená kyselé, co zásadité a co je pH?
 

S těmito pojmy se setkáváme běžně, ať už v reklamách na prostředky určené pro ústní hygienu nebo v souvislosti se stravou. Vzpomeňme si,  co jsme se učili o pH ve škole: Kyseliny mají nízkou hodnotu (1 – 6,9), zásady vysokou hodnotu (7,1 – 14,0) a pH 7,0  je neutrální (voda).

Dnes už je prokázáno, že zdraví člověka není narušeno, pokud pH jeho těla je neutrální nebo slabě alkalické. Naopak, překyselení organismu, tzv.acidóza, se dnes pokládá za jednu z nejnebezpečnějších civilizačních chorob, protože zdraví bezprostředně závisí na kyselino-zásadité rovnováze v našem těle. Pokud to přeháníme s bílým pečivem nebo sladkostmi, můžeme si zapříčinit trvalé překyselení. Při chemických procesech, kterých v lidském organismu probíhá nesčetně, hraje právě kyselost velkou roli. Ovlivňuje např. stárnutí pokožky, rychlost tvorby zubního kazu, vstřebatelnost stravy v tenkém střevě, osteoporózu, srdeční onemocnění, rakovinu a podobně.

 

Zdraví je rovnováha mezi kyselinami a zásadami.

 

Rozmanitá chuť ovoce a zeleniny

 

Čím je prostředí kyselejší, tedy pH nižší, tím je i agresivnější. Jen žaludek je uzpůsoben na velmi nízké pH, které vyvolává srážení bílkovin a přeměnu mechanicky rozemletých částí potravy na kaši. Ostatní orgány a části těla  však nejsou adaptované na takové kyselé prostředí, jaké je v žaludku.

Aby látková přeměna, která probíhá ve dne v noci, mohla bez problémů fungovat, měl by být lidský organismus „nastaven“ na optimální, tedy neutrální pH, které nám dala do vínku příroda.

Toto pH není přesně chemicky neutrální ( pH = 7), ale trochu posunuté do zásadité oblasti, takže v lidských tkáních má pH hodnotu v průměru 7,2 až 7,4. Je to proto, že lidský organismus se sám zbavuje kyselých složek, pH moči je proto mírně kyselé, má hodnotu 6,4 až 6,7.

Když se tato rovnováha z jakýchkoli příčin poruší, pociťujeme bolesti hlavy, podráždění a bolesti svalů nebo kloubů. Tělo musí stále dělat vše pro to, aby ochránilo krev před překyselením nebo před nadměrnou alkalizací (zásaditostí). Aby tuto funkci mohlo plnit, potřebuje živou, přiměřeně neutrální až zásaditě působící stravu a živou, čistou vodu.

Ze stravy musí být krev plně zásobována zásaditými prvky na neutralizaci všech kyselých toxických odpadů z metabolismu. Vzniklé kyseliny, které se neokysličují (až na vodu a oxid uhličitý), vážou zásady. Proto má být strava vždy snadno zásadotvorná. Pokud obsahuje hodně kyselinotvorných potravin, organismus je nucen čerpat zásadité prvky ze zubů, kostí a páteře. Na druhé straně, ani  nadbytek zásadotvorných potravin nepůsobí nepříznivě, protože zásadité prvky se přesouvají do žláz (játra, slinivka, střeva). Tyto žlázy vylučují velké množství zásaditých šťáv. Játra vytváří 0,5 až 1 litr žluče s pH 7,6, slinivka až 2 litry a střeva 1 litr trávicích šťáv denně.

 

Jíme takovou stravu, abychom předcházeli překyselení organismu? 

Strava průměrného člověka je převážně kyselinotvorná, protože obsahuje hodně masa, uzenin, bílého cukru, konzervovaných výrobků a slazených, a bublinkových nápojů. Řešením této situace je podle vědců, kteří zkoumali „chronický nízký stupeň metabolické acidózy“ dieta, která dodává více zásad a méně kyselin. 

Jaká je to vlastně dieta? 

Jednoduše taková, která je bohatá na syrové ovoce a zeleninu. Proč? Protože kromě ostatních důležitých živin obsahuje minerály, které kontrolují acido-alkalickou rovnováhu organismu. Mezi kyselé minerály patří fosfor, síra, chlór, fluor a jód a zásadité jsou draslík, vápník, sodík, železo a hořčík.

 

Potraviny kyselinotvorné a zásadotvorné

Jednotlivé potraviny můžeme rozdělit do dvou základních skupin, na potraviny kyselinotvorné a zásadotvornéPojmy kyselinotvornost nebo zásadotvornost se nemusí  automaticky shodovat s  chutí potraviny. Například citron chutná  kysele a přitom je zásadotvorný, protože jeho kyselost způsobují organické kyseliny. Ty se v procesu metabolismu promění na oxid uhličitý, který vydechujeme, takže převládne reakce zásaditých prvků. Naopak, bílkoviny nemají kyselou chuť, ale metabolicky se promění na aminokyseliny. Pokud jich je nadbytek a nejsou využity na tvorbu tělních bílkovin, odčerpávají zásadité prvky na svou neutralizaci. 

  

Udržení acidobazické rovnováhy pomocí potravin

  • V naší stravě jsou potřebné  zásadotvorně i kyselinotvorné potraviny, ale vždy musí převažovat zásadotvorně. Předpokládá se, že poměr 3: 1, čili tři části zásadotvorné potravy jsou v poměru k jedné části kyselinotvorných potravy.
  • Obecně živočišné produkty jsou vysoce kyselinotvorné, proto bychom je neměli konzumovat v nadměrném množství.
  • Obiloviny jsou středně kyselinotvorné. Pokud je však jíme spolu s neutrálními nebo zásadotvornými luštěninami, ovocem nebo zeleninou, jsou nejen zdrojem vynikajících proteinů s dobře vyváženou směsí aminokyselin, ale tato kombinace působí celkově zásadotvorně.
  • Sušené ovoce je nejvíce zásadotvorné, jakož i většina zeleniny a ovoce (výjimkou jsou švestky a brusinky).
  • Pomeranče, citrony, grapefruity, ananas a mnohé druhy bobulovin obsahují kyselinu citrónovou, jablka a švestky kyselinu malonovou, jahody, rebarbora a rajčata kyselinu oxalovou a grapefruity kyselinu tartarovou. Kyseliny tartarová a oxolinová se nevstřebávají dobře a přímo v těle oxidují. Výsledkem je, že nezpůsobují acidózu, protože jejich soli zanechávají zásadité zbytky po tom, jak metabolizují.

 

 Příčina překyselení těla způsobena stravou: 

  • Nedostatečné žvýkání potravy podněcuje kyselinotvorné kvašení ve střevech i při konzumaci nejlepších potravin.
  • Přejídání  přetěžuje organismus.
  • Nedostatečný pitný režim způsobuje koncentraci kyselých odpadů, zejména v tuku, nervovém systému a v některých orgánech.
  • Nerovnoměrný poměr kyselinotvorných a zásadotvorných potravin v těle.
  • Pokud je v těle mnoho kyselinotvorných látek, tělo je nemůže jednoduše vyloučit, ale musí je neutralizovat zásadami, které bere ze zásob (například odbouráním zásaditých prvků, vápníku a hořčíku z kostí), čímž se organismus vyčerpává a poškozuje.

 

Místo dortíku se s chutí zakousněte do jablíčka

Je překyselení i Váš problém ? 

Překyselení organismu můžete zjistit pomocí lakmusových papírků, které se prodávají v lékárně. Změříte si pH  slin nebo moči a pomocí přiložené barevné škály poznáte, jak na tom jste. Ideální pH lidského těla je neutrální,  tedy 7. Tolerováno  je i mírně zásadité prostředí. Pokud však hodnoty vašeho pH klesají pod 7, je třeba změnit životosprávu. 

Stručný přehled  zásadotvorných a kyselinotvorných potravin najdete v dalším článku v kategorii zdraví “ Nebuďmě kyselí, buďme zdraví“

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..